Z Lubence do Blatna

-kdy-07/2023

-kde-Lubenec (Ústecký kraj)

-jak se tam dostat-autobusem do Lubenec, Ležky, rozcestí

-čas-6 hod (19 km)

Na další výlet jsem se vydala k Lubenci, konkrétně se startem na zastávce autobusu Lubenec, Ležky, rozcestí. Odtud pak po červené značce nahoru nad obec na vrch Kapucín, kde jsou z odhalených skal vyhlídky do okolí. Nasnídala jsem se na vrcholu skal a pozorovala temné mraky na západě. Radar ale říkal, žádné srážky, takže jsem se zase uklidnila. Kus jsem se vrátila zpátky a pokračovala do Lubence. Sluníčko krásně svítilo, po chladnější ránu se dělalo teplo a vše vypadalo fajn. Z Lubence jsem pokračovala po zelené značce na jih přes skalní vyhlídky a vyhlídku Bílý kříž. Z vyhlídek jsem opět koukala na mraky ale tentokrát radar hlásal pozor, blíží se déšť jako prase! A mám jen půl hodiny než to sem dorazí. Měla jsem velké štěstí, že nedaleko se nacházely dvě umělé jeskyně. V té spodní jsem si udělala na kamenech na zemi provizorní sedátko, na kterém jsem hodinu seděla a čučela ven, jak tam strašně leje. To jsem tedy nečekala, že se to takhle zvrtne. A to ještě jsem měla štěstí, že byl jen slejvák, protože jak se mraky postupně seskupily cestou na Prahu, tak už z nich pak byla bouřka.

Zhruba po hodině déšť trochu polevil a tak jsem se strategicky přesunula nahoru do umělé jeskyně číslo dvě. Cestou se to hemžilo mloky. V druhé jeskyni jsem přečkala poslední poryv deště a vydala se po zelené dál. Občas sice káplo a měla jsem promáčené kalhoty od trávy ale v podstatě jsem na tom byla vlastně ještě dobře, protože nebýt umělých jeskyní, neměl bych se před slejvákem kam schovat. Došla jsem k Tiským mokřadům a na zkratce mezi žlutou a červenou značkou jsem si na louce rozložila deku a chystala se odpočívat. Bohužel jsem odpočinek zahájila mrknutím na spoje a ukázalo se, že buď musím vyrazit za pět minut a nebo až za dvě hodiny. Ani jedno se mi nelíbilo. Nakonec jsem přerušila pauzu a vydala se na dřívější vlak.