Toulání po Berounsku

-kdy-04/2022

-kde-Beroun, Bratronice (Středočeský Kraj)

-jak se tam dostat-autobusem do Berouna nebo Bratronic

-čas-8 hod (23 km)

https://mapy.cz/s/kehulavedu

Tentokrát jsem si naplánovala delší výlet ve snaze získat ztracenou fyzičku, kterou jsem ztratila na jaře po nemoci. Autobusem jsem dojela do Berouna, došla na severní konec města a po zelené značce se vydala kolem kopců Ostrý a Brdatka směrem do Obce Zdejcina. Tady už všude bojovalo jaro se zimou, na jednu stranu kvetly fialky, na druhou stranu tu a tam byl sníh či jinovatka.

Odtud po neznačené cestě směr osada Porostlina, tedy spíš Stradonické vodopády a studánka U Rezavé vody. Voda je tu opravdu rezatá, protože železitost pramene barví vše okolo do oranžova. K vodopádům jsem nenašla žádnou rozumnou přístupovou cestu, a tak jsem se musela spokojit s nahlížením shora do rokle.

Ve Stradonicích jsem přešla most přes Berounku a kousek po silnici jsem pokračovala směr Nižbor a kolem Žlubineckého potoka směrem k nádrži Výbrnice a stejnojmenné skautské osadě ještě o kousíček dál. Cesta po silnici byla naprosto příšerná, protože tu nebyl skoro žádný prostor, hned u krajnice byly svodidla, jít to příště, tak dojdu po druhém břehu Berounky až do Nižboru, nebo to ve Stradonicích vezmu přes kopec. Za osadou Výbrnice jsem se napojila na modrou značku, po které pokračovala hezkou cestou podél potoka. Pod Tlustou horou jsem se pak odpojila ze značky a pokračovala nahoru podél Žlubineckého potoka a lesními cestami jsem si to zkrátila na zelenou značku do údolí potoka Žlábek.

Musím také uznat, že tady už mě beznadějně opustily síly a od Žlubineckého potoka nahoru a pak po různých cestách až do zastávky autobusu Bratronice, Mostecký mlýn, jsem šlapala už jen mechanicky. Nejsem tedy ani schopná dát dohromady trasu, kudy jsem přesně šla, a to i přesto, že jsem našla například zajímavé místo s kopcem provrtaným spoustou nor, který vypadal jako jezevčí palác a který jsem si chtěla zapamatovat. Prostě bez nějakého přikrašlování jsem byla úplně vyřízená a to jsem zvyklá chodit. Největší úleva byla, že autobus, na který jsem čekala, přijel podle plánu – kdybych ho nestihla, musela bych čekat do večera, nebo jít o dalších pár kilometrů dál, a to už bych nezvládla.