top of page

Hlaváčková stráň

-kdy-04/2023

-kde-Dolánky, Kralupy (Středočeský kraj)

-jak se tam dostat-vlakem do Kralup/Libčic nad Vltavou

-čas-3 hod (9 km)





Vypravila jsem se na krátký výlet za jarní přírodou. Kousek od Kralup nad Vltavou je směrem na Roztoky u Vltavy přírodní památka Hlaváčková stráň. Zde každé jaro vykvétají spousty vzácných hlaváčků jarních. Dle dostupných fotek jsou k vidění už od března, ale vzhledem k tomu, že je letos celkem chladné jaro, jsem si věřila na to, že tam ještě něco bude. Vlakem jsem dojela do Kralup a pak se vydala po červené značce po cyklostezce proti proudu Vltavy.





Nejprve jsem minula zámek Chvatěruby, kde cesta stoupá mírně do kopce, a tak jsou zde trošku výhledy a pak dál a dál po asfaltce kolem vody. Za velkého provozu by to tu mohlo být celkem nepříjemné, bylo sice krásně, ale zrovna kolem poledne tu byl naštěstí celkem klid.





V obci Dolánky jsem se vydala do kopce, nejprve po asfaltce, pak po blátivé cestě až na Hlaváčkovou stráň. Hned mě uvítaly krásné velké žluté květy hlaváčku, takže jsem měla radost, že jsem tam nejela tak úplně zbytečně. Jsou odsud i pěkné výhledy dolů na řeku, na zdymadlo a vzadu na Kralupy.





Kromě hlaváčku tu roste také například Koniklec nebo Mochna, co mě ale zarazilo byl opravdu ošklivý velký brouk, který si razil cestu trávou opodál. V životě jsem neviděla tak velikého brouka, takže jsem si ho pořádně vyfotila a pak si šla sednou o kus dál na trávu abych nezasedla nějaké květinky. Nedalo mi to a začala jsem hledat, co je zač. Stačilo zadat do Googlu „velký dlouhý brouk“ abych ho našla hned na asi třetím obrázku. A co jsem se nedozvěděla! Údajně náš nejnebezpečnější brouk Majka obecná. Vypouští tak jedovatou tekutinu, že prý po doteku způsobuje popáleniny a při pozření jedu i smrt. Rychle jsem dopila a radši se spakovala a vydala se zase na cestu.





Pokračovala jsem dál podle vody a když jsem se blížila k Máslovicím, převozník akorát odvazoval loď. Rychle jsem zavolala, jestli počká a doběhla jsem a naskočila na loď. Nechala jsem se za 20 Kč převézt do Libčic nad Vltavou, kde jsem si chvíli pohověla na dřevěných lehátkách u vody, zatímco kolem projížděl velký německý parník, a pak zase na vlak a domů.





Štítky:

bottom of page