top of page

Brdy

-kdy-08/2023

-kde-Strašice - Mirošov (Středočeský/Plzeňský kraj)

-jak se tam dostat-autobusem do Strašic, vlakem z Mirošova

-čas-7 hod (23 km)





Na pořádný výšlap jsem se dnes vydala do Brd. Vlakem z Prahy do Hořovic a autobusem do Strašic. První směr jsem zacílila po zelené značce na horu Lipovsko. Hned za Strašicemi jsem potkala první velkou zajímavost. Ptáka dudka. Bylo to teprve potřetí, co jsem viděla dudka ve volné přírodě. Poprvé to ovšem bylo v Dubaji, podruhé na letišti Točná a dnes tady. Dokonce si i načechrával šošolku. Kolem občas profrčeli cyklisti a ani jeden si ho nevšiml. Kolem rybníka Tisý jsem zamířila nahoru do lesa, brzy jsem špatně odbočila a tak jsem šla dál nikoliv po zelené ale po pěšině kolem potoka. Vsadím se, že to byla mnohem hezčí cesta. Nakonec jsem se oklikou vrátila na správnou trasu a na horu Lipovsko jsem dorazila akorát na oběd.












Z Lipovska jsem sešla dolů k zámečku Tři Trubky. Chvíli jsem odpočívala na břehu říčky Klabavy a pak se vydala zase vzhůru na protější kopec, na Třítrubeckou vyhlídku. Odtud dál po žluté, dokonce jsem se seběhla podívat na skalní útvar Skládanou skálu, a stále po žluté až na lesní asfaltku. Někdy cestou jsem zjistila, že to mám tak akorát na vlak. Jsem sice mnohem rychlejší, než mapy předpokládají turistickou chůzi, ale na nějaké velké posedávání někde v lese to určitě není. Také mě trápila žízeň. Bylo horko a i když jsem si vzala litr a půl vody, už moc nezbývalo. Ne že bych s tím nevystačila, ale zase mě pak čeká ještě cesta ve vlaku, raději bych si někde doplnila. Začala jsem se rozhlížet po nějaké studánce. Chtěla jsem si k jedné zkrátit cestu ale všude byly varovné značky, že les není „odminován“.


















Nakonec jsem došla až k Rudolfově studánce, která je kousek od cesty a byla to dobrá volba. Voda byla výborná. Vypila jsem na posezení asi půl litru a ještě si trochu doplnila. Dál už jsem šla chvíli po značené cestě, pak už neznačené do zastávky Mirošov. Nakonec jsem měla i čas dát si jednoho točeného Birela v místní „Pivnici Na Zastávce“ která teda vůbec není na zastávce. Tekitin jsem tedy nakonec měla dostatek.


Cestou domů jsem ale pak děkovala svému předvídavému já za vodu, protože se nám před Prahou rozbila mašina od vlaku a stáli jsme hodinu a půl bez klimatizace a bez možnosti otevřít okýnka při čekání na náhradní vlak.










Štítky:

留言


bottom of page