top of page

Stvořidla

-kdy-06/2020

-kde-Světlá nad Sázavou (Kraj Vysočina)

-jak se tam dostat-vlakem do Smrčné nebo Stvořidel

-čas-3 hod (8 km)

Vyrazili jsme takhle jednou v sobotu zase na výlet. Poslední dobou jsme si zvykli lenošit, takže se nám nechtělo vstávat a jeli jsme až pozdějším vlakem. Z Prahy do Světlé nad Sázavou a přestup na motoráček do zastávky Smrčná, kde jsme vystoupili okolo dvanácté hodiny. Moc nás to netrápilo, přeci jenom jsou tak dlouhé dny, že máme celé dlouhé odpoledne na cestu. Ze zastávky vede červená značka přes most do Stvořidel, kudy se také vydal početný dav lidí, my jsme se ale rozhodli jít nejprve po opačné straně Sázavy. Po louce vede hezky vyšlapaná pěšina k čertovu kameni odkud pak pokračuje dál. Většinou je krásně schůdná a široká, ale vede i přes několik pasek, kde se musí překročit kmeny a chvíli je řeka tak blízko, že se musí po štěrku vedle trati. Snad i tím, že tu nebylo ani živáčka nám tahle cesta přišla skoro hezčí než ta turistická. Jediná nepříjemnost se nachází těsně před zastávkou Stvořidla, kde je vybetonovaný násep pro trať a člověk si musí najít způsob jak tento úsek bezpečně překonat. Důležité je, že po jednokolejné trati nejezdí jen tam a zpátky již zmíněný motoráček, ale také občas nějaký rychlík.





Ve Stvořidlech je několik oblíbených kempů pro vodáky i pro pěší. Zrovna si tu všichni seděli na pivku a někdo hrál na kytaru, pár lidí se i koupalo, nás ale nic z toho nenalákalo a tak jsme přesedlali na červenou značku a vydali se na návrat proti proudu po opačném břehu. Míst na posezení a kochání se krajinou tu bylo také spousta, dokonce jsme viděli prolétat ledňáčka.





Původní plán počítal s delší cestou buď až zpátky do Světlé nad Sázavou nebo alespoň do některé z dalších vesnic na trase motoráčku. Pak jsem ale zpanikařila a koukla se na špatný lístek na vlak. Uložený jsem totiž měla i lístek na příští týden z Plané nad Lužnicí. Lužnice, Sázava, vždyť je to jedno, bylo to cosi nad řekou a byl nejvyšší čas se vrátit na nádraží na vlak zpátky. Pravda také byla, že nás i těch hloupých osm kilometrů nějak utahalo a už se nám ani nechtělo jít dál. Aspoň že tak, protože na nádraží jsem se hrozně divila, že vlak na který mám lístek vůbec není na odjezdové tabuli. No a pak jsem si všimla, že ani název stanice ani datum nesouhlasí. Musela jsem to celé přerezervovat a domů jsme se tak vrátili o tři hodiny dříve než bylo v plánu.


Štítky:

bottom of page