top of page

Plešivec


-kdy-02/2019

-kde-Lochovice - Jince (Středočeský kraj)

-jak se tam dostat-vlakem

-čas-5 hod (14 km)

V sobotu ráno jsme se vydali na první jarní výlet (souzeno alespoň podle počasí) rychlíkem do Lochovic, odkud jsme se po červené přes pole a les vydali na horu Plešivec. Nebrali jsme to zpříma, ale oklikou kolem kopce, kde jsme po neznačených cestách přešli z červené na žlutou značku a zašli se podívat ke Smaragdovému jezírku. Barvu smaragdů nemělo ani náhodou, bylo bílé a zamrzlé, přesto na něj byl zajímavý pohled, protože leží v jakémsi "kráteru ve skoro dokonalém tvaru kruhu.

Od jezírka jsme se po zelené a modré vydali zpět na červenou, která po západní straně hory vede po hraně skal se spoustou vyhlídek. Hlavní a nejkrásnější vyhlídkou je pak Čertova kazatelna kousek pod vrcholem. Samotný vrchol leží v oboře, takže se k němu nedá dostat, kdo by ale o to stál, když si může užít výhledy z Čertovy kazatelny. Bylo krásné, teplé odpoledne, únor, na sluníčku to bylo na tričko, kdyby nefoukalo a tak byla vyhlídka plně obsazená davy. I my si tu našli vyhřátý skalní plácek a poobědvali.

Dál jsme pokračovali po červené dolů z kopce na opačné straně, jen jsme odbíhali na zajímavosti po cestě: Krkavčí skály, viklan a Vyhlídku u malé skály, odkud jsme viděli vzhůru na turisty na vrcholu čertovy kazatelny. Po celé cestě jsme potkávali nechvalně známé mohyly kamení (nejvíce jich bylo u viklanu) a také ohniště. Co vyhlídka - to ohniště. A pro jistotu tři další okolo, pod každou skálou - ohniště, uprostřed lesa - ohniště, desítky a desítky. Některé šikovně schované a chráněné, jiné prostě jen mezi stromy. Přítel to komentoval, že jako by tu žili samí pračlověci. Smála jsem se až jsem se za břicho popadala, ale ve skutečnosti to k smíchu moc není a také není divu, že policie musí dělat v lesích zátahy.

Po červené jsme pokračovali přes silnici na protější kopec. Tady už to byla jen hra o čas, jeden vlak nám ujel a další jede za hodinu, takže bylo potřeba si cestu trošku prodloužit, po zelené jsme sešli městyse Jince (přiznám se, jsem bezradná jak Jince vyskloňovat, pomůžu si tedy městysem - což mimochodem není o moc lepší :) ) Cestou, hned z kraje odbočky na zelenou se nám ovšem podařilo sejít z cesty a tak se nám výlet trošku protáhl a málem jsme tak nestihli ani druhý vlak.

Dojeli jsme do Berouna a za odměnu jsme se rozhodli navštívit místní pivovar Berounský medvěd. Nebylo to ale tak za odměnu, jako spíš za trest, protože už podruhé se rozjel vír nedonesených objednávek, nestíhající obsluhy a chybně naúčtovaného jídla.

Štítky:

bottom of page