Malá Skála
-kdy-09/2018
-kde-Malá Skála (Liberecký kraj)
-jak se tam dostat-vlakem, autem, autobusem
-co tam-Skalní města, hrady, vyhlídky, výlety podél Jizery
Pobyt na Malé skále jsme měli objednaný už skoro půl roku dopředu, vzhledem k malé kapacitě ubytovacích míst a velkému zájmu, obzvláště na prodloužený víkend díky státnímu svátku. Báli jsme se, že na konci září už může být ošklivo a takový pobyt je spíš lístek do loterie, ale měli jsme štěstí. Bylo sice celou dobu dost chladno, ale slunečno. V pátek brzy ráno už jsme vyráželi na první tůru Pantheon - Frýdšten - Drábovna a zpátky do Malé skály. Celkem 9 km.
Bylo studené, barevné podzimní ráno, ve svěžím vzduchu byly daleké výhledy, zatímco odpoledne už se dělal opar. Jako první jsme vystoupali na Vyhlídku Zahrádka, nad zákrutem Jizery.
Na skalním hradu Vranov, kterému se také přezdívá Pantheon ještě nikdo nebyl. Na druhou stranu ve stínu čerstvých zážitků ze Sloupu v Čechách byl Pantheon jen slabší odvar. Zajímavé na něm je hlavně to, že je vystaven na úzkém skalním hřebeni, který na druhé straně údolí vystupuje z krajiny jako Suché skály. Takový Dračí hřbet, jak ho nazval přítel.
Cesta k hradu Frýdštejnu vedla mírně do kopce podél hřebene, který trčel někdy výš, někdy níž skutečně jako kosti nějaké zemní páteře. Frýdštejn naopak předčil naše očekávání. Rozhodně z něj byl krásný výhled, i když kolem poledne už byla dohlednost o dost horší, než ráno. Je také zčásti vystavěný ve skále takže nechybí různé jeskyně a průchody.
Po asfaltce jsme přešli na protější vrch, kde je skalní město Drábovna. Nejhezčí částí byla Jizerská vyhlídka, nabízející pohled na vzdálené Trosky, nebo na opačné straně na suché skály. Samotná Drábovna byly spíš taková "místní zajímavost", hezké skály na procházku, ale ne moc rozlehlé. Cestou dolů do údolí nás zaujala studánka U Vondračky, pumpa v lese na modré značce, ze které teče sirný pramen. Večer jsme zašli do Maloskalského pivovaru, kde nabízí ochutnávku všech piv, které vaří ve formě "degustačního prkénka" - malých sklenic v dřevěném držáku s pěti vzorky piv. A také tam moc dobře vařili.
Druhý den nás čekal druhý břeh řeky. Po modré značce jsme se vydali na Suché skály, u obce Prosíčka jsme se odpojili na neznačenou stezku k hřebeni skal a zleva jsme je začali obcházet. Hledali jsme průchod pro pěší, kterým může zdatný turista hřeben překonat. Jinak jsou totiž Suché skály výsadou spíš horolezců. Mapy.cz nebyly úplně přesné, v místě, kde byla zakreslená cesta, jsme se po chvíli drápání po skalách na druhou stranu sice nedostali, ale otevřela se před námi pěkná vyhlídka.
Skutečný průchod skrz skály byl o pár desítek metrů blíž, než na mapě. Byl dost vyšlapaný, v místech kde je mezi skálami široká mezera. Na jižní straně skal pak bylo cosi mezi schody a žebříkem - příliš prudké na to jít rovně ale zase příliš ležaté na to lézt jako po žebříku. Každopádně se tu bezpečně dalo dostat dolů ze skal. Sešli jsme na asfaltku a pokračovali po naučné stezce po druhé straně. Za zmínku stojí hlavně vyhlídka s posezením, kde jsme svačili a kochali se sluncem osvícenými skalami. Po červené značce jsme vystoupali na kopec a dali si žlutý okruh kolem hory.
Skalní bludiště Chléviště bylo nesrovnatelně hezčí a členitější než včerejší Drábovna. Na okrajích skal byla jedna vyhlídka za druhou ale bohužel také davy turistů. Dohlednost byla dobrá, takže jsme viděli Ještěd v pozadí včerejší trasy, nebo například Bezděz a Ralsko.
Na opačné straně kopce jsme narazili ještě na jednu vyhlídku na Suché skály, Sokol. Nejhezčím místem toho dne pak byly skály na modré značce - Okruh Dr. Edvarda Beneše a skalní bludiště Kalich. sem už nedošlo tolik lidí jako na vyhlídky, takže jsme mezi balvany a průchody mohli bloudit úplně sami. Zpátky do Malé Skály jsme se vraceli po zelené, byla to dobrá volba, protože není tak strmá jako červená a tak se šlo hezky.
V neděli pokračovalo opět mrazivo a slunečno a bylo by škoda to zabalit a jet hned domů. Naštěstí jsme si nevzali velké batohy, takže jsme se v klidu mohli vypravit na další akci a vydali jsme se pěšky do Turnova. Cesta vedla většinou po cyklostezce kolem řeky, takže sice asfalt, ale zato žádné kopce. Hned za Malou skálou stojí první zajímavost - artézská studně, respektive jímka na vodu, kam se voda čerpá. Bohužel ve směru z Malé Skály na Turnov je naučná cedule, popisující co se v nenápadné budce z jejíž střechy čouhá trubka a teče voda, děje, až daleko za budkou, takže jsme se ze zvědavosti museli vracet. Spodní voda je pod tlakem pevné skály a tak vyvěrá do výše několika metrů a sama plní nadzemní nádrž.
Cesta dál pokračuje kolem meandrů Jizery až k zámku Hrubý Rohozec. Na prohlídku jsme nešli, ale zato se podívali do zahrady a zámecké grotty - umělé jeskyně, ze které je výhled na Turnov, tentokrát ale v oparu. Z Turnova jsme nakonec zase tolik neviděli, odpočinuli jsme si na náměstí, ochutnali v místní vinotéce výborné ovocné víno a pak se vydali přes město na nádraží. Největší kuriozitou naší krátké návštěvy Turnova byl nepochybně židovský hřbitov pod mostem.
