Dubrovník
07/2018
-Čas-5 dní
-Co tam-koupání, plavby lodí, historické centrum
-Cena bez letenky-6000 Kč na osobu
-Cena letenky-ve akci kolem 4000 Kč, běžně kolem 7000
-Jak se přepravovat-autobusem, lodí
-Kde spát-apartmány
-Nezbytná výbava-boty do vody
-Na co si dát pozor-kromě písečných plážích u velkých hotelů bývají skoro všude ježci, ubytování a restaurace jsou poměrně drahé a často cena neodpovídá kvalitě. Problematická doprava z/na letiště.
Kdo by to byl řekl, jaký punk se dá zažít při putování po poněkud předraženém Dubrovníku a okolí. Na letenky jsme čekali na letišti do poslední chvíle a bohužel všechny ubytování chtěly platbu předem. Měli jsme alespoň něco vytipováno, ale ještě se nám tedy nestalo, že bychom si ubytování, alespoň na první noc, bookovali v nástupním tubusu do letadla.
Po příletu jsme sháněli autobus, měli jsme zjištěné že tu jezdí shuttlebus co rozváží lidi do hotelů, nebyl úplně levný, ale co jiného, když je letiště uprostřed ničeho. Ubytování jsme si prozřetelně našli v městečku Cavtat, nejblíže letišti co to šlo. Když nám na informacích řekli, že už žádný bus nejede a jedině taxi, nenechali jsme se ošálit a vydali se, podle doporučení z internetu, na hlavní silnici, která vede podél letiště a kde by měly jezdit místní linkové autobusy. Bohužel jsme si vybrali špatný směr a další zastávka byla až kilometr daleko. Ani jsme tam nestihli dojít a už nám zastavilo auto a řidič se nabídl, že nás hodí. Probrali jsme s ním naše plány a on nám dal pár doporučení a dovezl nás skoro až před penzion. Měli jsme strach že o nás ani nebudou vědět, vždyť jsme si ho zaplatili teprve před třemi hodinami! Ale všechno klaplo a o nějakou tu chvíli později už jsme se šli dolů do centra Cavtatu trochu vycavtat v moři. Bylo chladné, ale krásně čisté.
Po návratu do penzionu jsme si udělali piknik na střeše a sledovali letadla co nám přistávaly přímo nad hlavou. Ještě že chodím s nadšencem do letadel, který mě dokáže strhnou s sebou, takže jsme si to docela užívali.
Večer jsme se bavili s majitelkou o dalších plánech. Druhý den jsme chtěli vyrazit do Dubrovníku, původně busem, ale bylo nám řečeno, že z Cavtatu jezdí každou půlhodinu loď. Lístek na palubu stojí, bez ohledu na to kde člověk vystupuje, 60 Kun, tzn nějakých 180 Kč ale zážitek je také mnohonásobně větší než z autobusu. Jediný problém k řešení tedy zbyl, a to, že jsme měli vyhlídnuté dvě další místa na spaní, ale v každém byla minimální rezervace na dvě noci, ale nám už zbývaly jen tři a přesto jsme chtěli navštívit obě místa. Na koleni jsme tedy přeplánovali výlet. Zítra Dubrovník, pak na druhý konec města na trajekt a na ostrov Koločep. Tam zkusíme najít majitele ubytování a ukecat ho, že je lepší host na jednu noc než žádný. Kdyby to nevyšlo, tak se vrátíme posledním trajektem zpět do Dubrovníku a najdeme si některý z levnějších hotýlků v přístavu.
Ranní plavba z Cavtatu do Dubrovníku byla příjemná ale dlouhá, stavěli jsme asi úplně všude, kde měli molo, zato příjezd do bran města lodí byl velkolepý. Prošli jsme si křížem-krážem vnitřek města, jsou tu hlavně obchody a restaurace a obchody se suvenýry. Toulali jsme se úzkými uličkami, ale cestu nahoře po hradbách po hradbách jsme si nechali na příště, a autobusem jsme se vypravili do přístavu. Koupili jsme si lístky na trajekt a udělali poslední velký nákup. V přístavu zrovna kotvily čtyři velké zaoceánské lodě. To by vysvětlovalo, proč bylo ve starém městě tak plno!
Ostrov Koločep byl ještě hezčí než na fotkách, i když kvůli horku jsme nakonec nedošli dál než na kraj městečka. Na Koločepu jsou krásné útesy s kamennými schodišti do vody a modré jeskyně, ale bohužel na opačné straně ostrova než kam jezdí trajekt. V přístavu jsme si místo toho užili vodu tak čistou a modrou, že by mohla směle soutěžit s Kyprem. Vyhrát sice ne, ale soutěžit ano a beze studu :)
Hlavně že bylo vidět na ježky, kterých tu bylo celkem dost. Na jednu stranu mě to potěšilo, protože jsem strašně chtěla domů jako suvenýr vlastnoručně nalezenou kulatou ježčí skořápku. Šnorchlovali jsme a viděli jsme různé rybičky, hvězdice, ježky černé i ty veliké fialové a nakonec kraba "co svět neviděl". Když jsem ho spatřila poprvé, jak sedí na na skále pod vodou, rozkročený, klepýtka bojově do stran a tak krásně barevný, hned jsem volala na Radka. Když jsem ho viděla podruhé, abych nezapomněla, kde je, už mi tak vesele nebylo, z hlavy mu totiž trčela klíčenka :D.
Ubytování nakonec klaplo a tak nám bylo fajn. Druhý den dopoledne jsme se vrátili do Dubrovníku a prošli se po hradbách kolem města. Cestou jsme viděli záoceánskou loď Costa Delicioza, sestru Costy Concordie, co se tak neslavně převrátila, tak jen pro porovnání velikosti...
V Dubrovníku jsme si koupili lístek na okružní cestu po hradbách. Na stezku se dá dostat z více míst. Jeden ze vchodů je vpravo u hlavní brány, další například úplně na opačném konci města u přístaviště. Pokud už má člověk v Dubrovníku utrácet peníze, tak rozhodně doporučuju tuhle stezku. Mimo jiné jsme viděli i slavnou pláž "s fekáliemi" o které tak neslavně informují české deníky, že do moře u Dubrovníku uniká močůvka. V zálivu u pláže se vesele proháněli kajakáři :)
Nakonec jsme zašli do přístavu a koupili si lístek na loď do městečka Mlini, kde jsme měli strávit poslední tři dny. Původně jsme měli v plánu navštívit cestou ještě ostrov Lokrum, ale bylo opravdu hic a tak jsme se raději jeli ubytovat a koupat se. Mlini bylo příjemné malé městečko, celé odpoledne jsme strávili u vody. Koupat se dá buď na kamenité pláži nebo přímo v přístavu, kde se dá skákat z mola do krásně čisté vody, jen musí člověk dávat bacha aby ho nezajela nějaká loď. Nebo na oblázkové pláži jižněji. Mlini se proslavilo výrobou olivového oleje, čemuž je tematicky věnovaný střed města, kde jsou vystavené různé lisy a kádě.
Večer jsme vyrazili do nedalekého městečka Serbreno na nákup a na jídlo, cestou bylo zvláštní, že všechny ulice a pláže byly úplně pusté. Důvod jsme brzy odhalili, hrálo se totiž semifinále fotbalové ligy a Chorvatsko hrálo proti Rusku, všichni byli v barech přilepení u televize a fandili. Dali jsme si čevabčiči v housce, abychom také ochutnali něco místního a nakoupili si. Cestou zpět padl minimálně jeden gól, stříleli se ohňostroje, házely dýmovnice a my si připadali jak ve válečné zóně. Nakonec jsme sledovali vývoj zápasu i my, Chorvati vyhráli a slavilo se dlouho do noci a my jim to přáli.
Další den jsme si udělali relax. Šli jsme podle pobřeží na jih. Jsou zde hlavně nudapláže, zajímavé útesy a nějaká zřícenina. Jo a taky bobkový les. O kus dál jsme ale našli skvělé místo. Kdysi tu asi byla restaurace, stojí zde nějaké ruiny se zbytky kuchyňského vybavení, pod nimi jsou betonové plácky a někdo sem dokonce dotáhl opalovací lehátka. Pěkná voda, nikde nikdo a lehátka zdarma, prostě idylka.
Večer se zatáhlo a zapršelo, ráno díky tomu bylo moře tak studené, že se do něj nedalo vlézt, stejně jsme museli balit a na autobus, dopřáli jsme si aspoň procházku po městečku, je tu spousta tajných stezek a chodníčků, a pak do Serbrena na shuttle bus na letiště, tentokrát už bez problémů.
Cavtat, Mlini, Dubrovník a nakonec Koločep
