top of page

Kolem Prahy 04 - Hostivice


Hostivice

horší dopravní dostupnost

kratší (7- 9 km)

po rovince

možnost občerstvení - restaurace na konci

O jednom deštivém zimním dlouhém večeru jsem si sedla a projela prstem po mapě (myší po obrazovce) všechny železniční tratě kolem Prahy a rozhodla se na každou z nich vymyslet zimní výlet. Zdá se že se plán povedl a stačí si jen náhodný výlet předem připravený na papíře prostě jen "vylosovat z klobouku" , někdy i doslova. Na jednu stranu složené kartičky jsem dala krátký popis, odkud a kam pojede vlak, jestli je to fyzicky náročné, na jak dlouho, jestli je cestou nějaká pěkná restaurace, jestli se dá výlet zkrátit, nebo jak dobré je dopravní spojení v případě, že by cestou nastaly nějaké změny, třeba se zhoršilo počasí.

Tenhle výlet není ani tak o cíli, jako o cestě. Z Pražského Hlavního nádraží vyjíždí v 8:54 a 10:54 speciální vlak zvaný Pražský motoráček. Jedná se o historický vůz, který projíždí přes Smíchov, pražský semmering, Jinonice, Stodůlky a končí na Zličíně. Velmi doporučuji si jednak ověřit čas odjezdu, přijít včas a sednout si vpravo po směru jízdy. Ve vlaku platí klasicky jízné na MHD a cesta trvá půl hodiny. Kromě zážitku z historického vlaku, nabízí cesta i výhledy na Branické skály, Podolí i Vyšehrad nebo třeba park Cibulka.

Původně jsme měli v úmyslu popojet dalším vlakem do Hostivic, ale protože se od prosince změnily jízdní řády, znamenalo by to čekat na další spoj skoro hodinu, proto jsme vyrazili pěšky rovnou ze Zličína. Cesta to nebyla zas tak pěkná a chvíli podél silnice ale zase jsme si ušetřili kus cesty z Hostivického nádraží, takže nakonec jsme toho neušli o moc víc než bylo v plánu. Z nádraží Zličín jsme se vydali po cyklostezce do Sobína a odtud to obce Břve. Na konci Sobína se dá jít lesem podle Kalého rybníka, takže se člověk vyhne cestě po silnici.

Ve Břvi, nebo jak se to sakra skloňuje, jsme se prošli kolem Břevského rybníka, byl mráz a rybník už začal pomalu zamrzat. Dál jsme pokračovali do Hostivic zase zpátky kolem Kalého rybníka a Litovického rybníka. Na místní ptačí pozorovatelně jsme si dali povinný čaj z termosky - bez něj už to poslední dobou nejde a pak se vydali přes obec na vlakové nádraží.

Zpátky jsme si mohli vybrat, kudy se vrátit, do zastávky Praha - Bubny a nebo stejnou trasou co jsme přijeli. Zvolili jsme stejnou trasu a ještě jednou si užili výhledy na Prahu a když jsme vystoupili na Smíchovském nádraží, na rozloučenou pod námi ještě jednou projel Pražský motoráček.

Štítky:

bottom of page