Kolem Prahy 01 - Roztoky
Roztoky
Snadná dopravní dostupnost
kratší (7 km)
kopcovitější terén
v zimě bez občerstvení, v létě stánek (+ kavárna na zámku Roztoky)
O jednom deštivém zimním dlouhém večeru jsem si sedla a projela prstem po mapě (myší po obrazovce) všechny železniční tratě kolem Prahy a rozhodla se na každou z nich vymyslet zimní výlet. Zdá se že se plán povedl a stačí si jen náhodný výlet předem připravený na papíře prostě jen "vylosovat z klobouku" , někdy i doslova. Na jednu stranu složené kartičky jsem dala krátký popis, odkud a kam pojede vlak, jestli je to fyzicky náročné, na jak dlouho, jestli je cestou nějaká pěkná restaurace, jestli se dá výlet zkrátit, nebo jak dobré je dopravní spojení v případě, že by cestou nastaly nějaké změny, třeba se zhoršilo počasí.
První losování padlo na Roztoky u Prahy. Vlak tam jezdí každou půlhodinu (X:06 a X:36) z Masarykova nádraží a cesta trvá pouhých 20 minut. Po výstupu z vlaku je potřeba najít žlutou nebo zelenou značku a vydat se po ní k přívozu. komu se hledání nedaří, jako nám, tak malá rada je že cesta vede hned nad nádražím po skrytém chodníku nad parkovištěm. Pod mostem stačí zahnout doleva a pak jen podle vody až k přívozu. Ten by měl jezdit také každou půlhodinou (X:05 a X:35, jen kolem poledne má delší pauzu). Cesta na druhý břeh stojí 15 kč.
Na druhé straně je potřeba jít podle vody směrem ke zdymadlu a dál za něj až na konec vesnice, kde začíná naučná stezka Za Orlím Pírkem (naučná stezka je také značená už u autobusové zastávky o kus dříve, je možné jít i opačným směrem, tedy od autobusu nahoru a doleva do stráně). Stezka je ve výstavbě, takže značení není ještě stoprocentní. My jsme začínali až na konci vesnice. Cesta byla rozblácená že jsme to chtěli vzdát ale krásně svítilo sluníčko a bylo hezky, že jsme se teda zkusili ještě hecnout a vystoupali do kopce doleva až na vyhlídku s křížem. Cestou, na to že byl leden bylo na chvíli takové horko na sluníčku, že jsme na pěkné nové dřevěné lavičce seděli jen v tričku. Až vyschne, nebo zmrzne bahno, bude to krásná procházka. Je tu spousta nových posezení, pro děti s trpaslíky i pro dospělé u stolu na kterém je nakreslená šachovnice. Také různé interaktivní hry jako hádání kůry stromů nebo dřevěné pexeso.
Cesta dál vede kolem okopů kde se měly za druhé světové války schovávat letadla. Teď se tam schovávalo spíš něco jiného, jak tak jdeme najednou zakřičím na Radka - hele obrovský prase! Lesem si to rovnoběžně s naší cestou kráčel velký divočák, pak zamířil na naší cestu, kterou se chystal překonat a pokračovat dolů. Problém byl v tom, že na té cestě jsme zrovna byli my a taky v tom, že to nebyl divočák ale bachyně a osmi malými pruhovanými selátky. Zastavila se a začala na nás funět a chrochtat, Radek zůstal nehybně na místě a já začala pomalu uctivě couvat. Prasnice si ještě jednou dupla a pak i se selátky přeběhla na druhou stranu, přičemž se na nás pořád otáčela a chrochtala. Pokračovali jsme dál a za chvíli jsme je znovu potkali jak se pasou u cesty. Podle vyprávění místních to není žádná rarita. okolo Klecan jsou prý tak přemnožená, že lidé zkouší všechny možné a nemožné babské rady (například věšení lidských vlasů na plot) aby jim neplenili zahrady.
Dále po cestě jsme potkali studánku Alenku. Napít se smí prý jen ten, kdo udělá dobrý skutek a odstraní z koryta alespoň tři kamínky nebo listy. Ještě dál je odbočka k "pyramidě". Pyramida je betonový obelisk, nově opravený s pěkným posezením. Za naší návštěvy to tu ještě vypadalo trochu jako na stavbě, ale brzy to tu určitě bude příjemné odpočinkové místo.
Pokračovali jsme dál směrem k obci. Tady se stezka větví a jedna část míří do obce, druhá dolů zpátky k vodě. Protože jsme vyráželi poměrně pozdě (Do Roztok jsme dojeli až kolem jedenácté) nebyl ani čas a vlastně ani chuť jít do vesnice, takže jsme to vzali rovnou dolů. Cestou je ještě k vidění posezení a křížek Benešovka, údajně místo s pozitivní energií. V posledním úseku sestupu byla odbočka doleva, na Hradiště Pravý Hradec, odkud se dalo sestoupit k Vltavě ke zdymadlu.
Vrátili jsme se přívozem do Roztok a pěkně se prošli po valu kolem chemičky (vyrábí se zde antibiotika) a zámku. Je to vlastně taková místní kuriozita, za pohádkovým zámečkem se tyčí věže chemičky.
