top of page

Lednice


-kdy-10/2017

-kde-Lednice (Jihomoravský Kraj)

-jak se tam dostat-autem, autobusem

-čas-4h i s plavbou (6 km)

Další z moravských výletů nás zavedl do Lednického parku. Už jsem tu jednou byla ale tentokrát díky víkendovému pobytu jsme měli na prohlídku více času. Lednický areál je velmi rozsáhlý, krásný a za hezkého počasí přelidněný - není divu, vstup je zdarma a patří mezi památky Unesco, na které cizinci hodně slyší. Část parku je dělaná jako okrasná zahrada s fontánou a květinami, je tu také skleník s exotickými rostlinami do kterého se dá podívat v rámci prohlídky. Druhá část je ponechaná více divoká jako les s rybníky a různými exotickými rostlinami.

Šli jsme se nejprve projít kolem rybníků. Je tu několik menších a větších ostrůvků spojených navzájem mostky, kudy se dříve procházela zámecká šlechta. Pro pobavení si tu nechali postavit památky z celého světa. Můžete tak potkat akvadukt, umělou krápníkovou jeskyni a rozhlednu postavenou jako minaret. Mám tady už jeden svůj oblíbený strom, hned za skleníkem cestou dolů - dá se vlézt dovnitř a světlo prosvítá pokroucenými větvěmi, které vypadají jako by je někdo uměle tvaroval.

Je to skutečně jen taková procházka, po rovině v klídku, na rybníku jsou kormoráni, kachny a další vodní ptáci. Na vrchol rozhledny vede 302 schodů a protože je okolní karjina rovná placka, je z ní vidět do dalekého okolí a dá se pěkně přehlédnout celý zámecký park. Dál jsme si počkali na lodičku k Janohradu (je možnost nechat se svézt i zpátky k zámku, ale to nám přišlo krátké).

Při čekání jsme se smáli jednomu pánovi, který vypadal, že si nasbíral v trávě plnoun náruč tenisáků a se psem po boku si je nesl pryč. Dělala jsem si srandu, že je tam strom tenisákovník, jenže ono taky že jo! Roste tu strom Maklura, nazývaný také indiánský pomeranč, jehož plody vypadají jako velké zelené tenisáky.

Kapitán na lodi byl veselá kopa, teda vlastně nebyl, protože všechno pronášel monotónním hlasem a s ledovým klidem, což na tom bylo právě to vtipné. Uprostřed cesty najednou s výrazem člověka co v zámku ukazuje na pátý vyřezávaný stolek na dopisy prohlásil "pokud se podíváte napravo, za chvíli uvidíte nad vodou lovícího ledňáčka, pokud nám tam ještě vydrží". Loď se málem nahnula, jak se všichni bleskurychle přesunuli vpravo aby se mohli, mnozí poprvé v životě, podívat na toho vzácného ptáka. Loď ho samozřejmě vyplašila, takže vyfotit ho jsem už nestihla.

Když jsme vystoupili z vyhřáté lodi, přišlo nám, že venku snad musí mrznout. Vydali jsme se po zelené značce zpátky k zámku. Začínalo poprchávat a tak poslední na co jsme se zašli podívat byla výstava dravců. I přes nepřízeň počasí jsme se na chvíli chtěli posadit do vinárny u parkoviště naproti hlavnímu vchodu, kde se sedí ve velkých sudech, ale měli zavřeno, škoda.

Štítky:

bottom of page