Kokořínsko, Úštěk-Dubá
-kdy-05/2017
-kde-Úštěk, Skalka, Dubá (Ústecký/Liberecký kraj)
-jak se tam dostat-autobusem, vlakem do Úštěku
-co tam-skalní města, studánky, vyhlídky, spaní pod širákem
Tak zase jedno víkendové toulání po přírodě. V červnu z toho moc nebude, protože přítel jede na služební cestu a pak zase mám nějaké plány já. Poslední květnový výlet jsem naplánovala po Kokořínsku, konkrétně po jeho severozápadním okraji. Po práci jsme vyrazili vlakem do Hněvic (u Štětí) a odtud autobusem do obce Ostré u Úštěka. Při čekání na autobus nás vyděsil řidič jiného autobusu, který nám na otázku "jestli je to on, se kterým se dostaneme do Ostré" řekl, že ne a že asi už žádný autobus nepřijede, protože je někde na mostě ošklivá nehoda a silnice je neprůjezdná a už sem žádný autobus nepojede. Cedule s jízdními řády pro změnu náš autobus vůbec neukazovala. Měli jsme strach že jsme se zasekli na půl cesty a nezbude nám než stopovat, nebo se vrátit do Prahy, nebo čekat do rána na další autobus. Po chvíli ale ten správný přijel a tak jsme vyrazili, štvalo nás, že nás předchozí řidič takhle mystifikoval.
Autobus s námi prokličkoval snad všechny možné i nemožné vesnice. Vypadalo to že nikdo neví, kam vlastně autobus jede, i nám ze srandy řidič říkal ať nastoupíme a uvidíme. Nakonec jsme se ale ocitli ve správné vesnici a vydali se pěšky na hrad Helfenburk, kde jsme chtěli přenocovat. Tady pozor, protože Helfenburky jsou u nás dva, jeden je u Strakonic a je mnohem známější než tenhle u Úštěku. Cestou jsme viděli přes cestu běžet podivné zvíře, přítel si myslí, že to mohl být i tchoř. Já si pamatuju jen děsně chlupatý ocas. Dojít na hrad nám trvalo něco málo přes půl hodiny, takže ideální doba než se úplně setmí. Hrad je přístupný zdarma, jen věž se otevírá o víkendech a platí se vstupné. Už tu bylo hodně plno, později jsme se dozvěděli, že tu mají čundráci nějakou vzpomínkovou akci a zároveň tu spala měla nějaká škola v přírodě noční bojovku. Naštěstí je hrad rozlehlý a celý víkend hlásili nebe bez mráčku, takže jsme si jen natáhli karimatky na horní nádvoří a po skromné večeři jsme leželi a koukali na hvězdy a prolétající letadla.
Ráno jsme se sbalili a vyrazili dál na cestu. Žlutá značka nás zavedla k blízké studánce, kde jsme znovu rozbili tábor a na vařiči si udělali čaj z malinového listí a jehličí a posnídali. Musím říct že čaj, jak se pomalu vařil, tak byl lepší a lepší a lepší až byl najednou hnusný. Zkrátka jsme propásli ideální dobu louhování. Přesto jsme ho vypili a vydali se dál do obce Skalka a odtud po červené značce a následně po modré směrem ke kopci Vlhošť. Pod ním už byl pomalu čas na oběd, tak jsme rozmýšleli co dál. Vrchol Vlhoště je nepřístupný a žlutá značka vede jen skrz skály kolem dokola. nakonec jsme se šli jen podívat na úzký skalní průchod a zpátky a pak už po zelené zase nahoru na kopce.
Trochu jsme museli ještě odbočit ke studánce směrem na Heřmánky, v mapě jsou značené dvě ale stojí za to hlavně ta blíže Heřmánkám. U studánky jsme potkali dva čundráky a dali se s nimi do řeči o naší cestě a plánech na další noc. Nedaleko jsou tu dva skalní převisy, značené i v mapě - Krápník a Tisícový kámen. Tisícák, jak mu říkali, je větší ale obvykle je tu plno. Nakonec nám poradili, kde se dá v okolí dobře přespat i bez lidí. To nás docela potěšilo, protože pod oběma převisy už si někdo stlal své spaní.
Další den jsme se vydali po zelené značce lesem a bludištěm skal až úplně dolů k cyklostezce vedoucí do obce Pavličky. Tady to už trochu znám a tak mě nepříjemně překvapilo, že jsme se ocitli takhle dole, obzvlášt když jsme se chtěli podívat na vyhlídku Čápská palice. Tam už jsem také byla několikrát ale vždy z jiné strany, po zelené vedou nahoru prudké schody a obzvláště v létě a s batohem nic moc. Ale nejsme másla a tak jsme zvládli jak kopec, tak si užít vyhlídku a vesele pokračovat dále po žluté do Pavliček. Cestou jsme nabírali vodu z další studánky - na první pohled nevypadala vábně, ale vodu měla výbornou a žádné zdravotní potíže se u nás neobjevily.
Po modré jsme pak pokračovali do Dubé. To už byla jen takové cesta z nutnosti abychom se dostali někam na autobus, do Prahy jezdí zhruba každou hodinu. Poslední část cesty byla po silnici - v té době naštěstí zavřené kvůli opravám. Příjemnější variantou by mohlo být sejít po červené do Zakšína, tedy o zastávku dále.
