top of page

Od Vltavy k Sázavě


-kdy-01/2017

-kde-Třebsín (Středočeský Kraj)

-jak se tam dostat-autobusem do Třebsína/Teletína, vlakem do Petrova u Prahy v opačném směru

-čas-4h (11km)

Trasa: Teletín - Máj - Třebsín - Klimentova Vyhlídka - Petrov u Prahy

Zimní výlety jsou náročné, i když někdy se dá ujít i v mrazu pěkný kus cesty, stačí když se člověk pořádně oblékne a dokáže se zahřát cestou. A já si takhle usmyslela že bych se ráda vydala někam za Ledopády. Podle příručky pro "Ledolezce" měly jedny z nich být nedaleko vyhlídky Máj, tak mi přišlo fajn tyhle dvě místa propojit. Ještě že tak, ledopády jsme totiž nenašli, alespoň ne ty pravé. Výlet měl tentokrát pod palcem Radek a všechno by šlo hladce, kdybych si nakonec nevzpomněla, že bych ráda viděla alespoň jiné, menší ledopády poblíž.

Autobusem jsme dojeli do Teletína a vyšlápli si ve vánici na Máj, všechno bylo ledovaté, tak byla cesta k vyhlídce trochu na divoko, ale nic co bychom nezvládli. Dále jsme se nevraceli do Teletína ale pokračovali lesem po bývalé žluté značce směrem na Smetanovu vyhlídku. Tam nastal ten problém, zjistila jsem, že jsme jen kousek od nějakého vodopádu, i když ten kousek znamenal asi 40 metrový sráz. Podařilo se nám najít místo, kde se k vodě dalo bezpečně sestoupit a pak pokračovali po břehu po více či méně vyšlapaných stezkách. Někdy i rovnou po ledu. Vodopád jsme našli, byl pěkný, i když nic monumentálního, problém byl, že se nám nechtělo celou cestu šlapat zpátky nahoru, když se stejně potřebujeme dostat na druhý břeh a tak jsme vylezli do chatové osady na druhé straně rokle. Vymotat se z ní bylo těžší než se potupně vracet zpátky.

Nakonec jsme z toho bloudění vyvázli docela dobře, ještě jsme se poklouzali na ledové cestě na Smetanovu vyhlídku a pak přes Třebsín i s jeho vodníky směrem k červené značce kolem Sázavy. Tam už to byla taková pohodička po rovince, sem tam nějaká vyhlídka a hlavně jsme si dopřáli teplý oběd.

Posledním překvapením byla létající čarodějnice. Mám takové neblahé tušení že se reinkarnovala z manželky vodníka, co tu žila před pár lety. Kromě čarodějnice ve vzduchu tu byla také nutrie ve vodě. Hádali jsme se jestli je to živé nebo ne, když jsme viděli zrzavý flek ve vodě, málem jsme se rozsekali na ledové cestě, jak jsme jí pronásledovali. Vylezla na led a začala něco baštit.

Výlet jsme završili čekáním na vlak v teplé zahřáté hospůdce. Měli jsme strach jestli nás za trest neskolí nějaké nachlazení, ale přežili jsme ve zdraví, možná i díky horkému grogu na závěr, takže příště hurá na Medník! Třeba...

Štítky:

bottom of page