Zimní Brdy z Řitky
-kdy-12/2016
-kde-Řitka, Dobřichovice,(Středočeský Kraj)
-jak se tam dostat-autobusem do Řitky, vlakem/autobusem z Dobřichovic
-čas-2h (7km)
Potřebovali jsme si s Radkem osobně vyzvednou nějaké zboží před Vánoci a cesta nás zavedla do obce Řitka. Já už jsem několik dní předem začala otravovat, že by možná stálo za to si po naší cestě kolem světa udělat taky zase jednou taky klidnou zimní procházku, případně si sehnat třeba nějakou tu větvičku jako vánoční dekoraci. Když jsme zjistili, že Řitka je vlastně hned u Brd a přes kopec do Dobřichovic je to nějakých 7 km, včetně lesní vyhlídky, tak byl výlet jasný. Předpověď počasí se sice den předem dost nepříjemně změnila a kromě očekávané zimy to začalo vypadat i na neočekávaný déšť, ale i tak jsme do toho šli. Vyráželi jsme před jedenáctou abychom měli dostatek denního světla na celý výlet. Byla to sranda už od samého začátku. Nejprve teda na úkor jména naší destinace. Je divné říkat řidiči přisprostlá slova, na druhou stranu autobus projíždí všechny možné i nemožné obce, takže by to mohlo vypadat buď: "Řitka" "No dovolte!?" a nebo naopak "řitka" "a která?"
Jak tak sedíme v autobuse a sledujeme na předním panelu jména zastávek, než konečně přijde ta naše, mimochodem vyhlédnu z okna a vidím, že stojíme na zastávce "Řitka, hlavní silnice". V panice jsme na poslední chvíli vyběhli z autobusu, to není fér, když se vydáte do neznámých končin a ještě vás autobus podvede, protože má posunuté hlášení. Sotva jsme vystoupili, začalo pršet. Nejdřív jen tak aby se neřeklo, ale když už jsme splnili všechny povinnosti a chtěli se vydat do lesa, regulérně lilo. Jak jsme tak začali stoupat po žluté značce k lesu, všimli jsme si že pod lesem je na zemi bílo. Dělali jsme si srandu, že na kopečku už sněží. Nojo, ale ono taky že jo.
Místo sklíčené procházky v zimním dešti jsme zažili pohádkovou cestu lesem v chumelenici. Všude ticho a když se člověk zastavil a přestalo skřípání bot po čerstvém sněhu, byly slyšet jen sněhové vločky jak se sypají do stromků. Jen děda Mrazík chyběl aby se zeptal jestli nám není zima. Nebyla. Konečně se nás chytla ta pravá Vánoční atmosféra. Ze žluté značky jsme na vrcholu kopce odbočili na modrou a zaskočili na vyhlídku Hvíždinec. Cestou jsme také našli vyvrácenou borovici takže i pár větviček se našlo.
Jak jsme začali sestupovat do Dobřichovic, sníh se měnil opět na vodu, ale naštěstí už jen na zemi. Jsou tu dvě studánky, jedna plná vody a s hrníčkem na ochutnání, druhá úplně suchá. V Dobřichovicích jsme si dali v hospodě výborného kance se šípkovou omáčkou. Dříve pro mě bylo jídlo v hospodě hlavně smažák, kuřecí stejk a hranolky. Poslední dobou začínám objevovat i klasickou kuchyni a na to že byla vlastně 4. adventní neděle, to byl rozhodně stylový oběd. Nakonec už jen cesta na vlak a hurá domů.
Takže až vám bude někdo tvrdit, že v zimě se výletit nedá, že mrzne, prší a je brzo tma. Nevěřte mu! Kecá! :)