Vlčí rokle
-kdy-03/2016
-kde-Prosečnice (Středočeský Kraj)
-jak se tam dostat-vlakem nebo busem do obce Prosečnice, nebo Týnce nad Sázavou
-čas-12 km (4 hodiny) Prosečnice - Horní Požáry - vyhl. Panská Skála - Týnec nad Sázavou
Vlčí rokle je spíš taková delší procházka než skutečný výlet, i když je pravda že i do kopce si člověk trochu šlápne. S kamarádkou jsme na ní vyrazily z jara, kdy ještě počasí a hlavně krajina na pohled nebyla nic moc, ale možná i proto, že okolí chyběly všechny ty letní barvy, o mnoho víc vynikla Vlčí rokle se svými mechovými balvany.
Z Prahy to mělo být jen kousek cesty motoráčkem, ale na trati byla výluka a v Měchenicích nás vyhodili z vlaku, že máme přestoupit na autobus. Cesta autobusem už tak příjemná nebyla. Místní krajina prostě není na výluky stavěná. Autobus zajížděl vždy skoro až k železniční stanici, takže cesta vedla cik cak, nahoru dolů až nám z toho bylo špatně a ještě k tomu jsme měli čím dál tím větší zpoždění.
Cesta začínala v obci Prosečnice. Sotva jsme vylezly z autobusu, začalo pršet. Všechno ukazovalo na to, že dnešní výlet nebude asi úplně ta největší hitparáda a začínaly jsme litovat že jsme si pro zahřátí nepřidaly do termosky s čajem ještě trochu rumu. Naštěstí vše dopadlo dobře a to mnohem dříve, než jsme čekaly. Zatímco jsme si pod nedalekým podchodem na žluté značce začaly nandavat pláštěnky, zase pršet přestalo.
Vlčí rokle nás nalákala svým divokým názvem, ale chvílemi jsme se cítily jako uprostřed nějakého orientačního závodu, protože lidí a cyklistů jsme potkávaly spousty. Ukázalo se ale, že se hemží jen v okolních lesích a na samotnou rokli si netroufnou. Rokle je rozhodně zajímavá, jde se nahoru po svahu údolím, které je plné velkých balvanů, obrostlých mechem. Ven z rokle jsme se dostaly na asfaltku a modrou značku v místě zvaném Horní Požáry. Dál jsme šly kus po asfaltce, úplně nové, opuštěné lesní cestě. Až se z ní konečně turistická značka odpojila na vyhlídku Panská Skála. Počasí nebylo úplně na daleké rozhledy, ale něco přeci jenom vidět bylo, takže i okolím jsme se mohly pokochat.
Cesta pak pomalu klesá dál do Týnce nad Sázavou a není na ní žádné velké překvapení, prostě jen pěkná procházka lesem. Před Týncem se ještě dá odbočit a seběhnout si z kopce na zříceninu hradu Zbořený Kostelec. My jsme to vzaly rovnou na vlak. Tentokrát nás vezl opačnou stranou, přes Říčany a tak jsme byly doma mnohem rychleji.
