Černohorská rašeliniště
-kdy-10/2015
-kde-Jánské Lázně (Královéhradecký Kraj)
-jak se tam dostat-autobusem, autem
-čas-5 h (14 km)
Z nečekané možnosti svézt se autem do Jánských lázní se pro nás vyklubal odpolední výlet na Černou horu. Počasí nám pro změnu zase jednou přálo, za což by si zasloužilo pořádný potlesk. Bylo chladno, ale slunečno, takže se podzim ukázal ve všech barvách. Z Jánských lázní jsme se vydali nejprve po modré, později jsme po žluté značce vystoupali na Modré kameny. Skály na které lze pomocí připevněného provazu poměrně snadno vylézt, nasvačit se a pokochat výhledem.
Dále jsme vystoupali k asfaltce, po které dolů svištěli cyklisté a jezdci na koloběžkách. Koloběžky vypadají jako skvělý nápad, problém je, že koloběžku si lze půjčit jen dole v Jánských lázních, což znamená, že nahoru se dá i s koloběžkou dostat jen lanovkou. Tím se člověk ale připraví o zážitek nejen z cesty nahoru, ale například o cestu po rašeliništích. A o tu nám šlo nejvíc. Škoda, škoda. Kdyby měli koloběžky i nahoře a dole je šlo vrátit (byť i za příplatek za vyvezení koloběžky nahoru lanovkou), určitě bychom neváhali.
Cesta rašeliništěm byl jeden velký fotokroužek. Všude spousta barev, všechny odstíny zelené, hnědé, červené i žluté, do toho klikatící se dřevěné cestičky. Jak už je u nás zvykem, zase jsme šli zase v protisměru než všichni ostatní. Dostali jsme se tak například do vtipné situace, když jsme z cedule naučné stezky vyčetli, že proces zarůstání rašeliniště je dokonce ještě rychlejší než když se z bultu stává šlenk. Dlouho jsme se smáli, že jsme šli skoro do kolen, jakože musí být přeci každému jasné co je to bult a šlenk, až jsme za pár dalších cedulí zjistili, že jdeme opačně a bult i šlenk tu byly velmi dobře představeny.
Výlet jsme zakončili výstupem na rozhlednu na Černé hoře, kde za doslova lidovou cenu vstupného 10 Kč může člověk využít i bezplatné dalekohledy a mrknout třeba co se děje na Sněžce.
Dolů se nám po asfaltce nechtělo, především nás už tlačil čas, koloběžky nebyly a tak jsme sešli po sjezdovce pod lanovkou. Au. To byl teda nápad a ještě pár dní na to nám ho připomínaly naše namožené šlachy. Na druhou stranu to šlo tak rychle, že jsme ani nepotřebovali osvěžení ze Silbersteinova plodného pramene. Díky bohu.
