Čtyři dny v Brně
-kdy-01/2023
-kde-Brno (Jihomoravský kraj)
-jak se tam dostat-vlakem/autobusem/autem
-co tam-historické centrum, kavárny, restaurace, ZOO, Brněnský orloj, podzemí, parky...
Vydali jsme se na prodloužený víkend do Brna. Ve čtvrtek dopoledne tam a v neděli odpoledne zpátky. Na cestu jsme nijak nespěchali, ráno se pořádně dospali a pak se vezli pohodlně vlakem čtyři hodiny do Brna. Cestou jsme poobědvali, takže když jsme vystupovali na Hlavním nádraží, byli jsme odpočatí i najedení a připravení na všechno. Nejdříve jsme si kousek od nádraží v ulici Novobranská koupili lístky na MHD. Dají se sice koupit i mobilem, nebo jen platit kartou, chtěli jsme si ale také ujasnit pár věcí, například to, že o víkendu platí jeden lístek pro dva dospělé. Celodenní jízdné stálo 90 Kč, rozhodli jsme se, že první den stejně budeme chodit pěšky, v pátek bude mít každý svůj lístek a o víkendu se každý den o jeden „podělíme“.
Vydali jsme se na tah městem. První den jsme to vzali oklikou přes Kapucínské zahrady, Petrov, Denisovy sady a hrad Špilberk. V Katedrále sv. Petra a Pavla jsme si zaplatili vstup na vyhlídkovou věž. Pokračovali jsme přes Obilní trh, kde je historická zastávka veřejné dopravy, až do parku Lužánky, protože jsme měli stále příliš dost času, než jsme se mohli ubytovat. Ještě za tmy jsme se chvíli toulali ulicemi, nakoupili si dobroty na studenou večeři a pak strávili noc v zážitkovém hotelu.
Ráno jsme se vydali šalinou do centra. Prošli jsme se hlavní turistickou trasou přes Moravské náměstí, kde jsou dvě vtipné sochy, ta první "Jošt Moravský", jezdec na koni, vypadá z určitého úhlu zespodu jako nahatý chlap se vším všudy, a druhá, Socha Spravedlnosti, které se přezdívá "Exekutor odnáší pračku". Pokračovali jsme kolem Kostela sv. Jakuba na kterém na kolemjdoucí vystrkuje zadek socha Neslušného mužíčka. Dál na náměstí Svobody, kde jsme se pokusili v jedenáct hodin chytit kuličku z orloje. Brněnský orloj je kapitola sama pro sebe. Nikdo neví, kolik ukazuje hodin a je terčem všemožných vtípků. Vždy v jedenáct hodin je možné v jednom z několika otvorů (v úrovni chodníku jsou čtyři) chytit kuličku. Bohužel jak jsme se dočetli i sami přesvědčili, je většinou orloj v obležení „kuličkové mafie“ která už ví kde s největší pravděpodobností kulička vypadne. Sami jsme si vyslechli například rozhovor že „jednička nedává“. V pátek tam kromě mafiána byla i jedna další paní, která sice kuličku měla na dosah, ale nedokázala ji chytit. Ukázalo se, že to není jen tak a když člověk nechytí, tak kulička propadne do útrob stroje. Mafiáni už na to mají fígl, kdy si pod kolejnici podstrčí složené noviny a v sobotu dopoledne jsme tak byli svědky "úspěšného" odchytu. Promrzlí jsme si po prvním pokusu zašli na pořádný brunch (Eggo truck). Potom jsme se dál procházeli nazdařbůh centrem, zašli jsme se podívat na Brněnského draka, ale našli jsme více než jednoho. Ten pravý visí v podchodu ze stropu pod Starou radnicí. Nakonec jsme šli na prohlídku Labyrintu pod Zelným trhem. Jedná se o soustavu uměle propojených historických sklepení, které bylo nutno s modernizací města zabezpečit a zpevnit, aby se nepropadaly. Sami jsme se pak při procházce nahoře po Zelném trhu mohli pomocí označených odvětrávacích šachet přesvědčit, kde všude jsme chodili.
Dojeli jsme se ubytovat, chvíli jsme si odpočinuli, odložili si pár věcí a zase vrhli do centra. Došli jsme ochutnat pizzu Domino’s, která tu má jedinou provozovnu v Česku. Pak jsme pokračovali k Janáčkovu divadlu, kde se shodou okolností zrovna konalo setkání s jedním s kandidátů na prezidenta. Chvíli jsme se zdrželi a pak se vydali dál. Protože jsme při stání venku trochu promrzli, zašli jsme si do kavárny a to ne jen tak obyčejné kavárny, ale Kočkafé Schrödinger, kde se mezi hosty volně potulují kočky. Pak jsme se vydali na takovou technickou zajímavost. Podzemní tramvajovou dráhu, takzvané Brněnské metro. Jezdí tudy linka číslo 8 do Nemocnice Bohunice a podzemní stanice se jmenuje Západní Brána. Asi ještě nikdy jsme neviděli jet tramvaj tak rychle, jako v tom tunelu. Na závěr dne jsme se vydali do Hvězdárny a Planetária. Vstupenky na večerní pozorování oblohy jsme měli koupené už předem a bohužel počasí nevyšlo a bylo zataženo. Přesto to byla docela zajímavá akce. Prohlédli jsme si různé dalekohledy a pak pohodlně leželi v teple na lehátkách v planetáriu a na hvězdy se dívali z projekce.
V sobotu jsme se vypravili do ZOO. Výhodou bylo, že není příliš rozlehlá a dá se tedy projít za pár hodin. Spoustu zvířat jsme ani neviděli, bobři, na které jsme se těšili jen spali. Ale potěšili nás dva rosomáci, co spolu z legrace zápasili ve sněhu nebo „minikrokodýli“, naopak například na lachtana, kroužícího v rozpadajícím se výběhu, byl trochu smutný pohled. Ze ZOO jsme pokračovali tramvají k Brňenské přehradě „Prýglu“. A nakonec jsme se prošli kolem Svratky zpátky k ZOO. Na závěr dne jsme se přesunuli autobusem na zastávku Stará dálnice a prošli se za prasátky do Obory Holedná. Na večeři jsme se přecpali k prasknutí v burgrárně (Bistro Leháro, Kohoutovice).
Ze soboty na neděli v noci nachumelilo. Což nám trochu ztížilo pohyb, jak v MHD po městě, tak pak pěšky na vycházce. Měli jsme na oběd rezervaci v kubánské restauraci Havana, takže jsme se před obědem rozhodli projít kolem Hádeckých lomů. Skutečně jsme se celou dobu brodili čerstvým bílým sněhem a alespoň nám dostatečně vytrávilo.
Pak už jsme se jen přesunuli zpátky do centra, ještě chvíli se prošli, trošku jsme nakupovali. Například jsem si v infocentru koupila vlastní památeční kuličku, když už jsem mrzla u orloje. A pak, protože jsem někde ztratila rukavice, jsem navštívila i asijskou tržnici v podchodech pod Hlavním nádražím. Zpátky jsme opět jeli vlakem, a i přes všechen ten sníh, jsme dojeli včas a v klidu domů.
Comments