-kdy-07/2026

-kde-Thassos, letiště Kavala, Řecko

-na jak dlouho-7 dní

https://mapy.com/s/mekoropujo

Letos v létě jsme se letěli vykoupat na ostrov Thassos v Řecku. Létá se na pevninu do Kavaly a odtud taxíkem/půjčeným autem do přístavu Keramoti. Schválně píšu na výběr taxíkem, protože příště bychom asi volili tuto variantu a auto si půjčili až na ostrově. Půjčovny na pevnině totiž účtují asi 70 EUR za to, že člověk může jet mimo pevninu. A je to schované malým písmem někde ve smlouvě. Na druhou stranu jet trajektem byl docela zážitek. Trajekt na ostrov odjíždí asi každou půlhodinu až hodinu a v přístavu je stále frmol. Ideálně musí spolujezdec už při příjezdu do fronty aut vyběhnout k pokladně a koupit lístky na loď. Což je poměrně neproveditelný úkon, protože než vystojí frontu na lístky, tak už je auto na řadě pro vjezd, všichni křičí, kam má kdo jet, jaktože nikdo nemá lístek, pak se dohledávají auta k lístkům. Zaměstnanci dirigují auta, aby se řadili do podpalubí, doslova dveře na dveře, takže řidiči často lezou ven přes sedadlo spolujezdce, a to jsou ještě rádi, že můžou vůbec ven. Cesta na Thassos do hlavního města Thassos trvá kolem půl hodiny. Kolem lodi neustále krouží hejna racků, kteří jsou zvyklí, že je lidé krmí, vedlejším produktem je pak trus vytrvale bombardující palubu lodi.

V Thassosu jsme si nakoupili na příštích pár dní a navštívili starověký řecký amfiteátr, který se ale zrovna rekonstruuje. Pak jsme se vydali do prvního ubytování (Studios Nikki) přímo nad Paradise Beach. Je to velmi oblíbená pláž, i když na poměry Thassosu, jak jsme později zjistili, taková vlastně standardní pláž. Nicméně všichni se tam musí přepravit pouze na den, protože na místě jsou pouze dvě apartmánové ubytování a jinak široko daleko nic. Měli jsme opravdu kliku, že byl na tři noci pokoj volný. Stihli jsme se ještě vykoupat a pak z ničeho nic přišel slejvák, a tak se ochladilo, že se nám ani nechtělo sedět venku. Měli jsme trošku obavy z počasí, ale ukázalo se, že tento déšť byl první a poslední, a naopak jsme občas trochu vzpomínali na chládek po dešti, když přišly větší vedra. Zato jsme ale z opačné strany ostrova často pozorovali, že na pevnině prší snad každý den.

Druhý den jsme strávili jen na naší pláži a odpočívali. Třetí den jsme se vydali na jih navštívit nějaké zajímavosti. Začali jsme lagunou Giola, tady je takový chyták, u laguny je placené parkoviště, ale je v podstatě jen 300 metrů pod silnicí na které se dá parkovat zdarma. Parkoviště na první pohled vypadá, že se dá zajet mnohem níž, ale hned za rohem parkovací plocha končí. K laguně je asi ideální jet ráno nebo večer, protože přes den je tu hodně lidí, a navíc od moře přijíždějí různé výletní lodě, vyhrávající hlasitou hudbu. Když jsme dorazili byla u laguny jen jedna rodina a nikdo ve vodě. Podle fotek jsme viděli, že v laguně se dá koupat, ale okraj vypadal podezřele převislý a měli jsme obavy, že když tam člověk skočí, tak se nedostane ven. Opatrně jsem nohama prošmátrala nohou prostor pod převisem pod vodou a našla dostatek kamenných stupňů, že jsme se odvážili tam vlézt a zaplavali si. Brzy se ale odněkud připlížila výletní loď a pustila hudbu na plné pecky, raději jsme se vypařili.

Dále jsme navštívili pláž Arsanas, do které ze skály stéká chladný minerální pramen. Bylo tu i krásné šnorchlování. Ovšem jen do chvíle, než přijela výletní loď. Dál jsme navštívili dvoj pláž u Aliki. Tady nás sice výletní loď nedostihla, ale zaprvé parkování bylo téměř nemožné, všechna místa kolem silnice obsazená. Koupat se na první pláži také téměř nemožné, byla tu hlava na hlavě, že se ani nedalo projít. Alespoň jsme si tedy obešli poloostrov po vyhlídkách kolem dokola. Zajímavé bylo, že tady kdysi byl starověký mramorový lom. Na závěr jsme si zajeli na pozdní oběd do restaurace O Pharos. Pro hosty restaurace je k dispozici malá plážička na útesech za restaurací a takové velké sedací vaky jako lehátka.

Další den nám končil pobyt u Paradise beach a museli jsme se přesunout dál. Následující ubytování jsme měli na dvě noci v malebném městečku Skala Marion (Pandora Studios). Cestou jsme se zastavili na Limenaria beach, kde to bylo několik hodin celkem fajn, dokud nepřiplula výletní loď. Ve Skala Marion byla výhoda, že tu měl člověk veškeré zázemí, obchody, pekárny, restaurace. Byť výběr v restauracích byl hodně strohý, jen Gyros a mořské plody. Na Thassos jezdí hlavně bohatí Balkánci, kteří to mají, co by kamenem dohodil a podezíráme je, že v řecké kuchyni nejsou zrovna odvážní.

Následující den jsme se vrátili kousek podél pobřeží zpět na Trypiti beach. Tady se nám opravdu moc líbilo. Na velké pláži byla krásně křišťálově čistá voda a také hejna poměrně velkých zvědavých ryb, které se neustále motaly kolem plavců. O kus dál zase byla plážička s jeskyní, kterou když se proplavalo, člověk se ocitl na širém moři. Užívali jsme si tu skoro celý den, až dokud nepřiplula výletní loď.

Na Trypity se nám líbilo tolik, že jsme tu strávili i další dopoledne. Poslední dvě noci jsme měli na severozápadě ostrova (Studios Plaka). Cestou jsme se zastavili na náhodné pláži u silnice a vyklubalo se z ní jedno z nejlepších koupání. Sice člověk musel překonat kluzké kamenné desky, kde se schovával sem tam i ježek, ale pak se daleko podél ostrova táhla písečná mělčina s tak tyrkysovou vodou, že to byl až kýč. A jako bonus, když se člověk odhodlal jít tam bez bot, tak písek i pod vodou příjemně hřál do chodidel. Nemohli jsme tomu uvěřit. Plavali jsme, chodili ve vodě a jako bonus – žádná výletní loď!

Byli jsme z té pláže nadšení tolik, že jsme tam jeli i další den. Nejkrásnější barvy má voda kolem poledne a brzy odpoledne. Abychom měli zážitek z cesty kolem ostrova kompletní, vykoupali jsme se také na pláži Glyphoneri na severu, než jsme se znovu vrátili do ubytování. Studios Plaka leží na stejné dlouhé táhlé písčině jako ta krásná pláž, akorát že písčina je tu mnohem užší. A místo klouzavých kamenných desek jsou tu u břehu velké oblázky. Každé ubytování má bójkami označený koridor, kde se dají přejít oblázky a jsou tam vysbíraní ježci, aby se člověk i bez bot dostal na písčinu.

Poslední den jsme se vypravili na cestu domů. Hned ráno do přístavu, na trajekt. Tentokrát jsem schytala racčí kanonádu a půl cesty jsem si čistila tričko na záchodě. Protože jsme měli dost času, ještě jsme se jeli vykoupat na písečnou kosu do Paralia Agiasmatos. Překvapivě tady bylo také hezké koupání v podobném stylu jako na ostrově, i když voda byla sice čistá ale ne tak tyrkysová. Ale zase bylo dno celé písečné. Pak už jen poslední káva a vrátit auto a domů.