Z Příbrami do Jinců severní částí Brd
-kdy-07/2025
-kde-Příbram, Jince (Středočeský kraj)
-jak se tam dostat-busem do Příbrami, vlakem z Jinců
-čas-27km (7h)
Nejprve jsem si myslela, že tohle je jeden ze slabších výletů, možná proto, že začal suprově a pak zajímavostí ubývalo a ubývalo. Ale není to pravda, bylo to fajn a akorát jsem byla rozmrzelá, že ke konci mě už bolely nohy a šlo se hodně po asfaltu. Kolem Příbrami už jsem to měla hodně prochozené a chybělo mi doplnit si do mapy výlet po severní části Brd z Příbrami do Jinců. Autobusem jsem dojela do Příbrami a jako první se vydala do Dlouhé ulice, ze které vede kryté schodiště nahoru na Svatou horu. Venku již začínalo být teplo, ale v kryté chodbě byl krásný chládek. Zpočátku byla chodby velmi temná, čím výš, tím proudilo malými okýnky více světla. V Horní části jsem našla na schodech slepýše bez ocásku. Chudák jak dlouho se plácal po schodech dolů a asi by ho čekala ještě dlouhá cesta. Vzala jsem ho opatrně do ruky a nesla k prvním dveřím ven. Byla to ještě docela štreka a jak se slepýš nahřál v ruce, začal se smýkat a kroutit a jen tak tak že jsem ho vynesla ven do trávy.
Dál mě čekalo ještě posledních pár schodů a vylezla jsem u baziliky na kopci. Byla jsem hodně šokovaná, jak je to tu hezky opravené a udržované. Opravdu krásné místo. Když jsem si to tam prošla kolem dokola, skočila jsem si ještě na vyhlídku na Příbram, posnídala jsem na lavičce a pak se vydala na opačnou stranu kopce.
Prošla jsem přes Fantovu mokřadní louku, překonala hlavní silnici a prozkoumala motýlí step. Motýlů tu bylo opravdu hodně ale jen klasičtí frajeři, jako například Babočka paví oko, se v klidu nechali vyfotit. Většina malých motýlků hned prchala z dohledu.
Motýlí stepí ovšem skončilo i vše zajímavé. Napojila jsem se na zelenou značku a pokračovala na sever. Tu a tam byly nějaké výhledy, například na obec Pičín. Za Pičínem pod kopcem Malý Chlum jsem si našla vyvýšené místo s výhledem do údolí na opačné straně, kde jsem se chvíli natáhla na deku, dala si oběd a odpočinula si. Po sestupu z kopce už se šlo hlavně po asfaltkách, to by bylo spíš pro cyklisty, než pro pěší. Chvíli jsem pokračovala po zelené značce, pak po červené a po lesních cestách vyšla k radaru na hoře Písek. Dolů jsem šla pro změnu po modré značce. U Fořtovy vyhlídky jsem začala lesem pomalu scházet dolů do Jinců. Prošla jsem si ještě přírodní památku Vinice, kde místo vína ale roste jen tráva a výhledy jsou zarostlé stromy. Došlo mi pití, ale naštěstí měl vlak zpoždění, takže jsem si stihla koupit vodu i přejít na druhý konec obce na vlak.
